Psychologická rizika potratu

POTŘEBA PSYCHOLOGICKÉHO LÉČENÍ
Ze studie post-abortivních pacientek, která byla provedena pouze osm týdnů po potratu, se zjistilo, že

44% žen si stěžovalo na nervozitu,

36% mělo potíže se spánkem,

31% litovalo svého rozhodnutí a

11% dostalo od svého obvodového lékaře recept na psychotropní lék. Petiletá retrospektivní studie provedená v Kanadě odhalila, že ženy po potratu více využívají lékařských a psychiatrických služeb.

25% těchto žen navštívilo psychiatra ve srovnání se

3% žen v kontrolní skupině. Ženy po potratu jsou více přijímány do psychiatrických léčeben. Vysokému riziku čelí dospívající dívky, odloučené nebo rozvedené ženy a ženy po více potratech.

POST-ABORTIVNÍ SYNDROM (PTSD, PAS)
Velká náhodná studie zjistila, že minimálně

19% žen po potratu trpí diagnostikovaným post-abortivním syndromem (PAS). Asi polovina měla mnoho (ale ne všechny) symptomů PAS a

20 až 40% vykazovala střední až vysoké stádium stresu a vyhýbavého chování, které se vztahovalo k jejich zážitku. PAS je psychologická disfunkce, které je důsledkem traumatického zážitku, jež drtí normální obranné mechanismy člověka. Člověk pociťuje velký strach, pocity bezmocnosti, cítí se chycen do pasti nebo ztrácí nad sebou kontolu.

Riziko, že zážitek bude traumatický, se zvyšuje, když událost je vnímána včetně výhrůžek fyzického poranění, znásilnění nebo když je osoba svědkem nebo účastníkem násilné smrti. PAS se objeví, když traumatická událost způsobí vyburcování obranného mechanismu "bojuj nebo uteč". Toto vyburcování způsobí, že obranné mechanismy jsou neuspořádané, přerušené a začínají jednat podle sebe, což vyústí v abnormální chování a velkých poruchách osobnosti. Např. některé oběti PAS mohou zažít silné vzrušení, ale bez jasné vzpomínky na událost; jiné si mohou pamatovat každý detail, ale bez jakéhokoli citu; další si mohou pamatovat událost a rovněž mít dotěrné a zdrcující vzpomínky.
Ženy vnímají potrat jako traumatickou událost z několika důvodů. Mnoho z nich je do potratu přinuceno manželem, přítelem, rodiči nebo jinými osobami. Jestliže žena byla opakovaně zneužívána, nechtěný potrat může být vnímán jako největší narušení života. Jiné ženy mohou považovat přerušení těhotenství jako násilné zabití svého dítěte a nezáleží na tom, jaké důvody je přinutily jít na potrat. Strach, úzkost, bolest a pocit viny ve spojitosti se zážitkem jsou přidruženy k vnímání násilné smrti. Jiné ženy se svěřily, že bolest po potratu, který pociťovaly, jako kdyby nějaká cizí osoba vpadla do jejich těla, je jako kdyby je někdo znásilnil. Výzkumy skutečně odhalily, že ženy, které byly sexuálně zneužity, mohou mít větší potíže během a po potratu právě kvůli těmto dvěma zkušenostem.
Hlavní symptomy PAS se dají rozdělit do tří kategorií: velké vyburcování, vniknutí a sevření.
Velké vyburcování je charakteristické pro nenáležitě a chronicky vyburcovaný obranný mechanismus "bojuj nebo uteč". Osoba je zdánlivě stále ve střehu kvůli hrozbě nebezpečí. Mezi symptomy patří: přeháněné vyplašené odpovědi, velká nespavost, potíže při usínání nebo při spánku, fyziologické reakce v situacích, které symbolizují nebo připomínají traumatický zážitek (např. zvýšený puls nebo pocení během vyšetření pánve nebo když slyší vysavač).
Vniknutí je znovuprožití traumatické události v nečekaných a nechtěných okamžicích. Symptomy vniknutí u PAS jsou: vracející se a dotěrné myšlenky o potratu nebo potraceném dítěti, vzpomínky, ve kterých žena na okamžik znovu prožívá událost, divoké sny o potratu nebo dítěti nebo velký zármutek nebo deprese v den potratu nebo v očekávaný den porodu.
Sevření je znecitlivění citových zdrojů nebo vypěstování určitého chování, aby se vyhlo podnětům souvisejícím s traumatem. Je to vyhýbání se; pokus zapřít nebo se vyhnout negativním pocitům nebo lidem, místům nebo věcem, které zhoršují negativní pocity související s traumatem. Symptomy zahrnují: neschopnost vzpomenout si na potrat nebo jeho důležité části; pokusy vyhnout se aktivitám nebo situacím, které mohou vyvolat vzpomínky na potrat; vyhýbání se přátelstvím, zvláště odcizení od těch, kteří se podíleli na rozhodnutí o potratu; vyhýbání se dětem; pokusy vyhnout se nebo odmítnout myšlenky na potrat; omezená schopnost mít někoho rád nebo být něžný; pocit zkrácené budoucnosti (např. neočekává kariéru, svatbu, děti nebo dlouhý život); zmenšený zájem o předešlé záliby; zneužívání drog a alkoholu; sebevražedné myšlenky nebo vlastní pokusy o ni a jiné sebezničující tendence.
Zmíněná studie Catherine Barnard ukázala, že

19% žen, které prodělaly potrat před třemi až pěti lety, trpí post-abortivním syndromem. Ve skutečnosti je toto číslo ale větší. Po-potratové studie mají většinou padesátiprocentní odpadnutí. Klinické zkušenosti demonstrují, že ženy, které nejméně spolupracují v po-potratovém výzkumu, jsou ty, kterým potrat způsobil největší psychologické utrpení. Výzkum toto potvrdil - ženy, které odmítají následné vyhodnocení, nejlépe odpovídají demografické charakteristice žen, které po potratu trpí nejvíce. Mimořádně vysoké číslo odmítnutí spolupráce v po-potratových studiích může potvrdit sevření nebo odmítnutí (nechtějí na potrat myslet), což je hlavní symptom PAS.
U mnoha žen se PAS může objevit až po několika letech. Dokud žena nenavštíví poradnu a náležitě se neuzdraví, PAS může způsobit psychologickou neschopnost, která znemožňuje ženě po potratu "normálně" žít.

 

SEXUÁLNÍ DISFUNKCE
30 až 50% žen po potratu má sexuální problémy, jak krátkodobé tak dlouhodobé, které začínají hned po potratu. Mezi tyto problémy patří: ztráta potěšení z pohlavního styku, větší bolest, odpor k sexu a/nebo k mužům všeobecně nebo nevázaný životní styl.

 

POKUSY O SEBEVRAŽDU
Asi 60% žen po potratu má sklony k sebevraždě.

28% se pokusilo o sebevraždu a polovina z nich se o to pokusila dvakrát a více. Výzkumy ve Finsku zjistily velkou statistickou souvislost mezi potratem a sebevraždou. 73 sebevražd během jednoho roku bylo spojeno s těhotenstvím ukončeným buď přirozeně nebo umělým potratem. Průměrný počet pro všechny ženy byl 11.3 na 100,000. Pokusy o sebevraždu související s porodem byly nižší (5.9). Hodnoty související se ztrátou těhotenství byly podstatně vyšší. Pro spontánní potrat to bylo 18.1 na 100,000 a pro potrat 34.7 na 100,000. Počet sebevražd za jeden rok po potratu byl třikrát větší než u všech ženy, sedmkrát větší než u žen, které donosily, a téměř dvakrát větší než u žen, které spontánně potratily. Pokusy o sebevraždu jsou zvláště rozšířeny u dospívajících dívek po potratu.

 

 

ZANEDBÁVÁNÍ DÍTĚTE NEBO JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ
Potrat působí zvýšené deprese, násilné chování, zneužití alkoholu a léků, těhotenství jako náhrada za potracené dítě a snížená mateřská láska k dětem, narozeným po potratu. Tyto faktory jsou úzce spojeny se zneužíváním dítěte a proto jsou rovněž spojovány s PAS a následným zneužíváním dítěte.

 

ROZVOD A PROBLÉMY VE VZTAZÍCH
Potrat působí pro mnoho párů nepředvídatelné problémy v jejich vztazích. Tyto páry mají větší šanci, že se rozvedou nebo odloučí. Mnoho takových žen se vytvoří dlouhotrvající potíže, které způsobí, že nebude schopna vytvoření trvalého vztahu s mužem. To může být způsobeno po-potratovými reakcemi jako je snížení sebeúcty, větší nedůvěra k mužům, sexuální disfunkce, zneužívání majetku nebo zvýšení deprese, úzkosti a nestálý hněv. Ženy po více než jednom potratu (asi 45% všech potratů) mají větší požadavek na veřejnou pomoc, zvláště proto, že se stanou svobodnými matkami.

 

OPAKOVANÉ POTRATY
Ženy po jednom potratu mají zvýšené riziko, že v budoucnu znovu podstoupí potrat. Ženy po potratu mají čtyřikrát větší šanci znovu potratit než ty ženy, které ještě nepodstoupily potrat.
Zvýšené riziko se vztahuje na dřívější potrat kvůli snížení sebeúcty, vědomé nebo nevědomé touze po těhotenství, které by potrat nahradilo, a zvýšené sexuální aktivitě. Ženy mohou podstoupit další potrat z důvodu nesouhlasných tužeb znovu otěhotnět a mít dítě a trvajících nátlaků znovu potratit, jako např. když ženu opustí nový partner. Také se mohou objevit sebetrestání prostřednictvím opakovaných potratů.
Asi 45% všech potratů je nyní u žen, které již jednou nebo vícekrát potratily. Riziko, že upadnou do stavu, kdy znovu a znovu podstoupí potrat, by mělo být prodiskutováno se ženou, která podstupuje první potrat. Dále, jelikož ženy, které měly více než jeden potrat, čelí většímu riziku fyzických a psychologických následků, tato rizika by se měla se ženami, které volí potrat, do hloubky prodiskutovat.

(prolife.cz)