Pocity žen, které podstoupily interrupci...

Všechny tyto otřesné výpovědi jsou autentické a hovoří samy za sebe. V těchto textech dostávají slovo ženy, které se snad neumí přesně vyjadřovat, ale jako zasáhnuté bleskem došly k poznání, že při potratu přišlo o život jejich vlastní dítě.

  "Připadám si jako robot a svou práci dělám mechanicky. Mít radost a nebo se smát - ale také plakat už neumím! Všechno je mi jedno!" (A.G.S.)

  "Jak jsem ráda, že se jiné cítí tak jako já. Myslela jsem si, že jsem jediná, protože nikdo o tom nemluví." (O.R.)

  "Tehdy jsem si myslela, že nemám jinou možnost. Ale nějak bych už to zvládla. Už bych to nikdy neudělala." (J.W.)

  "Kdo by si to předtím pomyslel! Bylo to zlé! Od té doby se mi každou noc zdá o dětech! Každou noc!" (A.S.)

  "Po mnoha spontánních potratech a předčasných porodech jsem musela při každém těhotenství ležet ve vodorovné poloze, jinak by se žádné z mých tří dětí nenarodilo. Ale nikdy jsem to nedávala do souvislosti s potratem. To jsem zjistila teprve později." (N.W.)

  "To nic není', říkali doktor a konzultantka! To, že to přece jen 'něco' je, jsem zjistila až pozdě, když si mé dítě jako tmavý stín lehlo na mou duši. 'Potrat' zničil můj život." (B.G.)

  "Kdyby to ženy předtím věděly, mnoho lékařů by bylo bez práce!" (R.B.)

  "Ze samého zoufalství nad svým mrtvým dítětem jsem užívala stále více medikamentů, alkoholu a nakonec i drogy. Nikdo mi nemůže pomoci. Ale mému dítěti také nikdo nepomůže." (H.S.)

  "Po potratu jsem se čtyřikrát pokusila o sebevraždu... " (A.W.)

  "Až po zákroku jsem se dozvěděla, že doktoři zabili mé dítě." (P.R.)

  "Všichni říkali: 'Dej to pryč!' Nikdo neřekl, že to je mé dítě a že ztratím duši, radost, pokoj a zdraví." (I.E.)

  "Pro mne teď nic nemá smysl a cíl." (S.B.)

  Vybráno z knihy Proč pláčeš Miriam?

(www.webpark.cz/interupce)